Fotogrammetrie je věda, způsob a technologie, která se zabývá získáváním dále využitelných měření, map, digitálního modelu terénu a dalších produktů, které lze získat z fotografického záznamu.
Fotografický záznam lze provádět klasicky formou analogové světlocitlivé vrstvy (běžná fotografie) nebo nově jako digitální záznam; slovo fotografie má svůj původ v řečtině (Fotos - světlo a Graphos - záznam, kresba).
Tento příspěvek je pokračováním seriálu o fotogrammetrii a navazuje na úvodní díl v časopise Zeměměřič č. 3/2000. .
Digitální komory
    Digitální komory využívají pro záznam obyčejně matici CCD prvků. 
I když tato technologie jde mílovými kroky kupředu, stále ještě 
nejsou k dispozici plně digitální letecké fotogrammetrické 
komory. Důvodem je technologický problém výroby a přesnosti 
rozsáhlých matic CCD prvků. Z hlediska dálkového průzkumu Země je 
tento problém vyřešen ve formě družicového elektronického skeneru 
	
obdobně jako u běžných kancelářských skenerů - využívá se pouze 
řádky CCD čidel a jejího postupného pohybu a pravidelného rychlého 
odečítání hodnot. Tato technologie je plně funkční již od 
poloviny osmdesátých let. Družice SPOT využívá lineárního 
detektoru o 6 000 CCD prvcích, současné družice již obsahují až 
14 000 prvků v řádce. Pro digitální fotogrammetrii jsou potřeba 
snímky v digitální podobě. Letecký skener obdobný družicovému se 
pro fotogrammetrii příliš neosvědčil, protože letadlo se pohybuje 
v atmosféře a jeho pohyb není ustálený jako u družice; výsledný 
obraz je pak značně deformovaný. Používají se klasické 
fotografické snímky, které se převedou pomocí fotogrammetrického 
skeneru na digitální. Zdánlivě jednoduchá metoda má ale své 
úskalí. Standard pro skenování je 1 000 dpi (kompromis mezi 
množstvím dat a přesností vyhodnocení), který dává výslednou 
velikost pixelu 25 mm, tj cca 3x horší než zrnitost dobrého 
filmu. Pokud naskenujeme letecký snímek 23 x 23 cm na 1 000 dpi, 
dostaneme cca 100 MB šedotónových dat nebo 300 MB pro barevné 
snímky. V případě snahy dodržet rozlišení filmu, musíme skenovat 
na 2 000 dpi, což dá 400 MB šedotónových dat nebo 1,2 GB pro 
barevný snímek. Při představě, že máme vyhodnotit např. blok o 
100 snímcích, potřebujeme vlastnit továrnu na pevné disky. 
Pokračování příště                 
Digitální profesionální komora Kodak DCS 200
Historický fototeodolit
Historická desková měřická letecká komora
Panoramatická letecká komora, užitá při arktické expedici německé 
vzducholodě
Snímek z panoramatické komory na německé vzducholodi
Pozemní měřická komora UMK, Zeiss Jena
Ing. Karel PAVELKA, 
katedra mapování a kartografie, FSv, ČVUT Praha
| Z časopisu Zeměměřič č. 4/2000 | ||